Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zjistit více OK

To nejlepší z designové tvorby
20.03.2017
Autor Katerina Jonasova

"O jednom příběhu přemýšlím i 5 měsíců," říká Aneta Opekarová z Mazzel

Aneto, představ nám, prosím, vaše nakladatelství Mazzel…

Jsme autorský kolektiv. Já, manžel Lukáš Opekar a Stanislava Karbušická. Poznali jsme se ve stejném ročníku na fakultě Umění a designu UJEP. Lukáš absolvoval ateliér grafického designu. Stanislava studovala v ateliéru Jiřího Kovandy a pokračovala na UMPRUM v ateliéru Sochařství. Já jsem diplomovala v ateliéru intermédií Václava Stratila na FaVU.

Máš teď tři malé děti, poměrně čerstvé miminko, takže čas na tvorbu asi moc nemáš. Stýská se ti po malování, nebo to teď bereš čistě jako tvoje „období mláďat“ a třeba na to ani nepomyslíš?

Ano, užívám si teď naplno období mláďat. Ale věřím, že když nás něco hodně baví a chceme to dělat, tak si najdeme čas vždycky. Rozdělanou práci mám stále. U vlastního projektu je výhodou, že nemám stresující deadline, to je s dětmi důležité.

Vedle ilustrací maluješ i obrazy, jaký je to pocit, rozdíl, když se připravuješ na ilustrování knihy a když máš před sebou čistý plátno?

Pro mě není velký rozdíl v přístupu k práci mezi malbou a ilustrací, přemýšlím o ní dost podobně. Rozdíl je v zadání, ilustrace má souznít s textem, jsou tam jasnější hranice. Jednomu příběhu se pak věnuji třeba 5 měsíců. Přesto se snažím ilustrovat každou stránku jako samostatný obraz.

Pracuješ převážně doma, nepřemýšlela jsi o ateliéru, až budou třeba děti větší?

Určitě a těším se na to, i když teď mi práce doma vyhovuje.

Napadá tě nějaký inspirativní místo, kde bys jednou takovej atelier chtěla mít? Třeba v Krumlově? No, to je asi trochu z ruky…. Nebo v centru Prahy, v Kolbence?

Chtěla bych, aby okolo mě tvořili další lidé, je to pro mě důležité a práce je větší zábava.

Vybavíš si, který ilustrace ti utkvěly v paměti jako malý a kdo z ilustrátorů se ti líbí dneska?

Jako dítě jsem měla ráda ilustrace v knize Ježek Picháček mezi lidmi od Vojtěcha Kubašty. Vojtěch Kubašta vytvářel podle vlastních návrhů trojrozměrné rozkládací knihy, ve své době na světové úrovni. Dnes jeho knihy schraňuje americké Bienes Museum of the Modern Book. Líbila se mi také kniha Alenka v říši divů od Markéty Prachatické. Pak mě přitahovaly trochu strašidelné a temné ilustrace, třeba v knize ruských lidových pohádek Krása nesmírná. Broučci od Trnky, taky Neználek. Dále klasika - Zdeňek Miller, Helena Zmatlíková, Josef Čapek a Josef Lada – oba ráda prohlížím dodnes.

Fantastické knihy pro děti napsal a ilustroval Bruno Murani. Z mladé generace sleduji například Davida Méndez Alonsa nebo Jonnu Franssonu, Farbera Neila a další. Z České scény – Evu Macekovou, Veroniku Vlkovou, Martina Lacka atd.

Ty máš vystudovanou Fakultu umění a designu v Ústí, grafický design, je to tak? Kdo tě na škole nejvíc ovlivnil?

V Ústí jsem rok studovala ateliér skla, pak grafický design a v bakalářské práci jsem se zabývala malbou u Jiřího Kovandy, na malbu jsem navázala a pokračovala na magisterské studium Fakulty Výtvarných Umění v Brně, v ateliéru intermédia Václava Stratila.

V Ústí mě nejvíce ovlivnil Jiří Kovanda. V Brně To byl Václav Stratil a pak další studenti z ateliéru, bavilo mě pozorovat – jak pracují a přemýšlejí o umění.

Jak vzpomínáš na studentský roky v Ústí?

Dostudovala jsem před pěti lety, tedy zatím moc nevzpomínám.

Tvůj muž je taky výtvarník, podporuje tě v tvorbě? Jak se dají skloubit takový dvě individuality v jedné rodině?

Beru to jako velkou výhodu. O své práci se rádi bavíme a jsme si navzájem prvními kritiky, což je potřeba. Jsme oba celkem nohama na zemi, takže se to snese:)

Jezdíte na výstavy i ven, do zahraničí?

Moc rádi, i když teď vyrážíme spíš s dětmi do přírody – tam si vždy snadno upřesním své představy a další plány.

Aneto, a co tvoje umělecký sny? Co si přeješ?

Jé těch mám... Tak ale abych se někam dostala – nyní bych ráda dokončila ilustrovanou autorskou knihu Dnes budu tygr.

Děkuju moc za rozhovor a přeju hodně štěstí!

Děkuju taky, Danielo.

Rozhovor vedla Daniela Samcová.

 

http://mazzel.cz/

http://cargocollective.com/aneta

https://www.facebook.com/Mazzel

Další články