Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zjistit více OK

To nejlepší z designové tvorby
10.04.2018
Autor Daniela Samcová

"I zápisky z porady či třídní schůzky si můžete zapisovat stylově"

Mirko, jak začal váš příběh?

Pracuji v knihovně, organizuji různé kurzy a workshopy pro veřejnost. Již čtvrtým rokem navštěvuji knihvazačský kurz. Zcela jsem tomuto koníčku propadla, vyráběla jsem dlouho pouze pro rodinu a známé a známé mých známých… Po nějaké době jsem měla chuť své výrobky nabízet k prodeji, založila si značku. Baví mě vyrábět výrazně barevné, veselé produkty, kombinovat různé materiály – kanafas, modrotisk, japonské látky, knihařská plátna, stránky ze starých knih… je to takový knihvazačský punk.

Váš sortiment je ručně dělaný, jak dlouho trvá výroba např. jednoho alba?

Na jednom šitém zápisníku pracuji asi tak hodinu a půl plus klížení a lisování. Album vyrábím hodinu až tři hodiny čistého času (dle náročnosti vazby, počtu listů apod.). Vše si ručně nařežu, podlepuji, skládám, potahuji, klížím, vrtám, prošívám. Je to náročné na čas a hlavně na přesnost.

Můžete nám popsat technologii výroby takového zápisníku?

V poslední době na zápisníky používám knižní papír Holmen Book v krémovém odstínu - nařežu si listy do potřebného formátu, poskládám, ručně sešiji, polepím, naklížím, nařežu desky, které potáhnu (látkou či papírem), přilepím k listům a několik dnů lisuji. Poté dodělávám kapsičky, gumičky, přišívám knoflíky na zapínání, poutka na tužky. Inspiruje mě materiál, obvykle nemám dopředu jasnou představu o finálním produktu – skládám vedle sebe látky, papíry, gumičky a nechám se vést…

Jak je na tom knihařství a knihvazačství jako řemeslo u nás?

Klasické knihvazačství je krásné řemeslo, dýchne na vás historie… ale je to zároveň i takové stigma – lidé si většinou nedovedou představit, že klasickými technikami si mohou vyrobit zcela moderní, současný produkt. Že knihvazačství nemusí symbolizovat jen tlusté, těžké knihy v kožených vazbách, že knihařské plátno se dá nahradit veselou látkou či stránkou z časopisu. Knihvazačské dílny pracují především pro archivy, ale daří se i značkám, které se specializují na spotřební produkty – diáře, notesy, fotoalba… Více a více zákazníků dává přednost originálnímu, jedinečnému produktu, nechtějí mít v kabelce něco vytištěného v Číně, chtějí nakupovat lokálně. A to je moc dobře!

Pracujete s japonským plátnem Echino, je vlastně nějaký rozdíl mezi materiálem, který používáte, a plátnem, z kterého se šijí třeba závěsy?

Echino je hlavně krásné, vtipné, výrazně barevné, naprosto jedinečné. Také se s ním dobře pracuje, je pevné a barvy a motivy se dobře kombinují a vypadají efektně. Vzory navrhuje Etsuko Furuya, textilní designérka, a často jde opravdu o malá umělecká díla. Na zápisník vystřihnu třeba jen zlomek vzoru a přesto je krásný. Z Echina i ráda šiji, výrazným vzorům sluší jednoduché střihy, a to mi vyhovuje. Zbytky využiji na potahování bloků apod. Využívám i jiné látky, třeba i závěsové, jen nesmějí být moc silné, jinak by se špatně začišťovaly růžky apod. Lehké látky zase naopak musím podlepit pro získání větší pevnosti, ale Echino je prostě nejkrásnější… a také má největší úspěch u zákazníků.

A co papír?

Papír na potahování používám také – když se v knihovně vyřazují staré knihy, nedá mi to, protože mají krásné předsádky, ilustrační fotografie, zajímavou typografii… zkrátka nemusí skončit v koši, dají se z nich vyrobit ještě nové, současné produkty. Mám jich nasbíraných opravdu hodně, jen najít čas na jejich zpracování. Také miluji staré časopisy – Ateliér Květen, Žena a móda, Dorka… Když mám náladu vyrobit něco vtipného (nejlépe pro někoho konkrétního na míru), sáhnu po nich.

Nedávno jsem si zakoupila sadu krásně barevných nepálských ručních papírů, právě dodělávám kolekci zápisníků a fotoalb, v kombinaci s knihařským plátnem nebo Echinem to je zase něco nového, romantika i punk.

Jací jsou vaši zákazníci, děláte i na zakázku?

Moji zákazníci chtějí něco originálního, nechtějí žádnou „konfekci“, mají rádi výrazné doplňky a mají smysl pro humor. I zápisky z porady či třídní schůzky si můžete zapisovat stylově, vyndat si z kabelky notes, potažený hodně barevnou látkou s vtipným vzorem, to vám prostě musí zlepšit náladu.

Tvořím i na zakázku, nejraději pro někoho, koho znám a vím, čím se mu trefím do nálady. Často dostávám volnou ruku, zákazník mi zhruba načrtne představu a zbytek nechá na mě, je to vždy výzva, moc mě to baví.

Vidíte rozmanitost v oblíbenosti určitých motivů v rámci Česka? Nebo v rámci zákazníků z Evropy? Liší se od sebe objednávky? Takový sociodemografický průzkum…

Do zahraničí neprodávám (ale samozřejmě se nebráním ničemu), zatím se na trhu otrkávám, ale už jsem trochu vypozorovala, co má u zákazníků úspěch. Určitě Echino - nejvíce romantické vzory či jelen, to je opravdu hit.  

Kolik máte svých zápisníků doma, píšete si do nich třeba deníky?

Zápisníky používám, mám své kuchařky, herbář, bloky na poznámky, sešity na jazykové kurzy, celá rodina ode mne dostává fotoalba a jiné výrobky, dobře zásobeni jsou také mí známí a jejich děti.  Na vedení deníku zrovna nemám čas, ale zápisníků mám rozepsaných hned několik.

Je nějaké studio, tvůrce z vašeho oboru, ať už u nás nebo v zahraničí, jehož tvorbu obdivujete?

Dávám přednost originálním, jedinečným kouskům, jaké vyrábí třeba Delphine IV., ale zároveň oceňuji minimalistický, čistý design, třeba od Papelote nebo Voala, jen je to vzdálené tomu, co bych chtěla dělat já. U značky Formace zase obdivuji něhu a ženskost, na Papidu se mi líbí nápaditost a využívání odpadových materiálů, recyklace je důležitá, hlavně v tomto oboru. U zahraničních značek by to byl hodně dlouhý výčet…

Kam byste se chtěli jako značka dál posunout?

Vzhledem k tomu, že se živím jinou prací, mám 3 děti a spoustu koníčků, nemám na výrobu zase tolik času, abych mohla nabídku nějak výrazně rozšířit. V blízké budoucnosti plánuji stěhování na venkov a zřízení ateliéru (nyní mám jen pracovní kout), jeho dovybavení, potom se uvidí…

Děkuju za rozhovor a ať se daří!

Další články