Jak najít správnou frekvenci Radiožurnálu ve vašem regionu

Co je Radiožurnál a jeho historie

Radiožurnál je nejstarší a nejposlouchanější zpravodajská rozhlasová stanice v České republice s bohatou historií sahající až k počátkům československého rozhlasového vysílání. Pro miliony lidí se stal synonymem kvalitního zpravodajství a objektivních informací o tom, co se děje doma i ve světě.

Jeho kořeny sahají hluboko do minulosti českého rozhlasu. Už v meziválečném období začalo zpravodajské vysílání nabírat na důležitosti – rozhlas byl totiž pro běžné lidi hlavním zdrojem informací o světě. Po druhé světové válce se zpravodajství dál vyvíjelo a stávalo se profesionálnějším. Radiožurnál v podobě, jak ho známe dnes, vznikl v roce 1991 jako samostatná stanice Českého rozhlasu zaměřená především na zpravodajství a publicistiku.

Od začátku si vybudoval silnou pozici díky nepřetržitému zpravodajskému servisu – každou hodinu přináší aktuální informace. Nepíše jen o domácí politice a ekonomice, ale pokrývá i mezinárodní události, kulturu, sport a další témata, která zajímají širokou veřejnost. Redaktoři a moderátoři se snaží udržovat vysoké standardy novinářské práce a poskytovat ověřené a vyvážené informace.

Postupem let se Radiožurnál stal referenčním médiem pro miliony Čechů, kteří hledají spolehlivý zdroj zpráv. Pravidelně investuje do moderní techniky a vzdělávání svých lidí, aby dokázal držet krok s rychle se měnícím mediálním světem. Kromě klasického vysílání na FM vlnách ho můžete poslouchat i přes digitální vysílání DAB+ nebo online, takže máte přístup k programu prakticky odkudkoliv.

Frekvence pokrývají téměř celé území republiky – v každém regionu vysílá stanice na jiných kmitočtech. Díky tomu má k zpravodajství přístup maximum posluchačů, ať už jsou kdekoliv. Technická síť se postupně budovala a modernizovala tak, aby poskytovala kvalitní signál i v odlehlejších koutech země.

Důležitou součástí identity Radiožurnálu je způsob, jakým prezentuje informace. Redaktoři dbají na správnou češtinu a snaží se používat jasný, srozumitelný jazyk přístupný všem. Slovník jednotlivých pořadů odpovídá standardům veřejnoprávního média a reflektuje aktuální jazykové normy. Radiožurnál tak plní i určitou vzdělávací roli v oblasti kultivovaného vyjadřování a správného používání češtiny.

Nabízí pestrý program – nejde jen o zpravodajství, ale také o publicistické pořady, rozhovory s odborníky, komentáře a analýzy aktuálních témat. Tento komplexní přístup dává posluchačům hlubší pohled na problémy současnosti a pomáhá jim lépe pochopit souvislosti mezi jednotlivými událostmi.

Aktuální vysílací frekvence v České republice

Radiožurnál je nejposlouchanější rozhlasová stanice v celé České republice. Vysílá po celé zemi díky husté síti FM vysílačů, které jsou rozmístěné tak, abyste měli kvalitní signál prakticky všude.

Žijete v Praze nebo ve středních Čechách? Pak si nastavte 99,7 MHz – to je jedna z nejspolehlivějších frekvencí v celém regionu. Signál je tu opravdu silný a stabilní.

V Brně a na jižní Moravě najdete Radiožurnál na 93,0 MHz. Tahle frekvence pokrývá nejen samo město, ale i všechny ty vesničky a městečka okolo. Na severu Moravy, třeba v Ostravě, máte k dispozici 91,8 MHz. Vysílač je tu umístěný tak, aby pokryl celou průmyslovou oblast i hory v Beskydech. Jste z Plzně nebo ze západních Čech? Tam je to 87,8 MHz – funguje to dobře i v kopcovitém terénu Šumavy a Českého lesa.

Možná se ptáte, jak se vlastně rozhoduje o tom, která stanice vysílá na jaké frekvenci. Každý kmitočet má své místo podle mezinárodních dohod a našich národních pravidel. Není to jen číslo – k tomu patří různé technické parametry jako výkon vysílače, jeho umístění a výška nad mořem. Pro běžné posluchače je to hlavně praktický pomocník, jak rychle najít svou oblíbenou stanici podle toho, kde zrovna jste.

Frekvence se čas od času upravují, aby odpovídaly novým technickým standardům a aby bylo vysílání co nejkvalitnější. Český telekomunikační úřad to celé hlídá a stará se o to, aby každý provozovatel měl přidělenou tu správnou frekvenci. U Radiožurnálu je prioritou, abyste ho mohli poslouchat všude a bez rušení – to samozřejmě vyžaduje moderní technologie a pořádné investice do vysílačů.

V Liberci a na severu Čech funguje 92,5 MHz, což je frekvence upravená pro hory – Jizerky i Krkonoše. Na Vysočině a kolem Jihlavy je to 90,3 MHz, tahle frekvence sahá i do sousedních krajů. A když jste v Hradci Králové nebo ve východních Čechách, naladíte si 94,8 MHz – signál tu dobře pokrývá jak pole, tak města.

Kvalita příjmu samozřejmě nezávisí jen na frekvenci samotné. Hodně záleží na terénních podmínkách a na tom, jak daleko od vysílače jste. V horách se signál může trochu ztrácet nebo odrážet, proto jsou vysílače postavené na nejvyšších bodech v okolí. A když cestujete nebo jsou technické problémy? V seznamu frekvencí najdete i náhradní možnosti pro jednotlivé regiony.

Pokrytí signálu na území ČR

Radiožurnál pokrývá prakticky celou Českou republiku díky husté síti vysílačů, které zajišťují, že si hlavní informační program Českého rozhlasu můžete naladit téměř kdekoli. Frekvence jsou rozmístěné tak, abyste svou oblíbenou stanici našli bez problémů, ať už jste právě v Praze, na venkově nebo třeba na cestě do hor. Stanice vysílá především v pásmu FM, které nabízí kvalitní stereofonní zvuk a spolehlivý příjem jak ve městech, tak na vesnicích.

V Praze a okolí najdete Radiožurnál na frekvenci 91,6 MHz – jde o jeden z nejsilnějších vysílačů v celé síti. Tato frekvence pokrývá nejen hlavní město, ale také velkou část Středočeského kraje. Žijete-li v Brně nebo na jižní Moravě, naladíte si stanici na 93,1 MHz, která zajišťuje stabilní pokrytí druhého největšího města i širokého okolí. V Ostravě a Moravskoslezském kraji zase funguje frekvence 92,5 MHz.

Seznam frekvencí je mnohem delší a zahrnuje desítky vysílačů po celé zemi. V Plzni a západních Čechách dominuje 90,9 MHz, v Hradci Králové a na východě Čech pak 89,5 MHz. Liberecký kraj má svou 91,2 MHz, Karlovarsko vysílá na 88,9 MHz. Pardubický kraj můžete naladit na 90,3 MHz a Vysočina na 89,8 MHz.

Každý vysílač je technicky nastavený tak, aby minimalizoval vzájemné rušení a zároveň pokryl co největší oblast. Výkon se pohybuje od několika desítek wattů u menších převaděčů až po kilowatty u hlavních stanic. Antény jsou strategicky umístěné na výškových bodech – televizních věžích, rozhlednách nebo vrcholcích kopců – odkud signál nejlépe pokrývá okolní terén.

V horách a hlubokých údolích, kde může mít FM signál potíže s průchodem, najdete doplňkové převaděče, které zajistí pokrytí i v těchto komplikovaných lokalitách. Český rozhlas neustále sleduje kvalitu signálu a podle potřeby provádí technické úpravy nebo instaluje nové vysílače. Kromě klasického FM vysílání můžete využít i digitální platformy – internetový streaming nebo DAB+ digitální rádio, které postupně rozšiřuje svůj dosah.

Mapa pokrytí se pravidelně aktualizuje podle změn v infrastruktuře a technologických posunů. Díky husté síti vysílačů patří Radiožurnál mezi stanice s nejlepším pokrytím u nás, což odpovídá jeho roli klíčového informačního média veřejné služby.

Rozdíly mezi FM a DAB vysíláním

Pamatujete si ještě ty časy, kdy jste museli neustále dolaďovat rádio v autě, protože signál se po pár kilometrech rozpadl do šumu? Rádiové vysílání se za poslední roky pořádně změnilo a možná jste si toho ani nevšimli. Klasické FM, na které jsme všichni vyrostli, dnes dostává společnost v podobě digitálního DAB. A není to jen nějaká technická hříčka – jde o zásadní proměnu toho, jak posloucháme Radiožurnál nebo kteroukoliv jinou stanici.

FM známe prakticky odjakživa. V Česku s ním začínali už v padesátých letech. Princip je vlastně docela jednoduchý – každá stanice má svoji frekvenci, kterou si naladíte. Třeba 94.6 nebo 101.1, znáte to. Každá stanice potřebuje svůj vlastní kanál a když někam jedete, musíte často frekvenci měnit, protože v každém regionu vysílá Radiožurnál na jiné vlně. A co vás určitě zná – čím dál jste od vysílače, tím hůř to hraje. Kopce, údolí, špatné počasí, to všechno vám signál kazí.

DAB funguje úplně jinak. Zvuk se posílá digitálně, v malých datových balíčcích, podobně jako když si pouštíte hudbu ze streamovací služby. A to není jen zvuk – na displeji vám vyskočí název skladby, interpret, někdy i zprávy nebo počasí. Chytré, že? A hlavně – na jednom kmitočtu může vysílat víc stanic najednou. Zatímco FM potřebuje pro každou stanici samostatný prostor, DAB je dokáže naskládat vedle sebe jako sardičky.

Tady přichází největší rozdíl, který skutečně poznáte. S FM je to jako se starým telefonem – čím horší signál, tím víc slyšíte šum, praskání, rušení. Znáte to, když jedete tunelem nebo mezi paneláky. Ale DAB? Buď máte krásný čistý zvuk, nebo vůbec nic. Žádné postupné zhoršování. Je to trochu jako s digitální televizí – buď funguje, nebo ne. Pro někoho překvapení, ale když to funguje, rozdíl je jako den a noc.

Jenže tady narážíme na kámen úrazu. FM pokrývá celé Česko, protože se budovalo desítky let. DAB? To je stále rozjezd. Nejdřív se pokrývají města a hlavní dálnice, venkov přijde postupně. Takže pokud bydlíte v Praze nebo Brně, máte vyhráno. Ale někde na Vysočině nebo v horách? Tam zatím spíš sáhnete po FM.

A co to znamená pro vaši peněženku? DAB vysílače jsou úspornější – pokryjí větší území s menším výkonem. To je sice hezké pro provozovatele stanic a ekology, ale vy jako posluchač budete možná muset investovat. Máte starší auto? Budete potřebovat buď nové rádio, nebo aspoň adaptér. Novější vozy už to mají většinou v základu, ale pokud jezdíte v autě starším než pět šest let, počítejte s tím, že si na DAB budete muset připlатit.

Není to ale jen o penězích. Jde o pohodlí. S DAB nemusíte přelaďovat, když jedete napříč republikou. Stanice vás prostě doprovází. A ten zvuk? Když to funguje, je to paráda. Žádné rušení od bouřky, žádné praskání od tramvají.

Takže co s tím? FM nikam nespěchá, bude tu ještě dlouho. Ale DAB postupně získává půdu pod nohama a pokud žijete tam, kde už signál je, rozhodně stojí za vyzkoušení. Možná zjistíte, že to staré dobré rádio umí znít mnohem líp, než jste si mysleli.

Jak naladit Radiožurnál na různých zařízeních

Víte, kde přesně naladit Radiožurnál? Není to tak složité, jak se může zdát, jen je třeba vědět pár základních věcí. Frekvence se totiž liší podle toho, kde zrovna jste – v Praze to bude 99,7 FM, v Brně zase 91,5 FM a v Ostravě 90,0 FM. Každý region má prostě svou vlastní frekvenci.

Mnozí z nás pořád rádi sáhneme po klasickém rádiu. Víte, to staré dobré otáčení kolečkem, dokud se ozve čistý zvuk. U analogových přijímačů to chce trochu trpělivosti a jemného doladění, ale právě v tom je kouzlo. Když máte modernější rádio s displejem, všechno je jednodušší – vidíte hned název stanice a často se vám stanice najdou samy. A pokud vaše rádio umí RDS, ukáže vám rovnou, co se právě vysílá.

Slyšeli jste už o DAB+? Tohle digitální vysílání je opravdu skvělá věc. Žádné šumy, žádné rušení při přejezdu do tunelu nebo za kopec. Zvuk je čistý jako křišťál. Samozřně potřebujete speciální digitální rádio, ale to si samo najde všechny stanice a navíc vám na displeji ukáže spoustu užitečných informací o pořadech.

A pak je tu internet – tohle je dnes možná nejpohodlnější způsob. Poslouchat můžete odkudkoliv, třeba i na dovolené u moře. Stačí si do telefonu stáhnout aplikaci Českého rozhlasu, která je zadarmo pro Android i iOS. Není to jen o živém vysílání – můžete si pustit i pořady, které jste nestihli. Dokonce si v ní nastavíte budík, takže vás ráno probudí přímo zprávy.

Sedíte u počítače? Prostě si otevřete stránky Českého rozhlasu a klikněte na přehrávač. Perfektní při práci nebo když se učíte. Stačí vám běžné internetové připojení, nic extra rychlého nepotřebujete.

Chytré reproduktory jsou pak už úplná futuristika. Amazon Echo, Google Home nebo Apple HomePod – prostě řeknete Pusť Radiožurnál a ono se to spustí. Úžasné hlavně při vaření nebo úklidu, když máte ruce plné.

V autě máte taky několik možností. Starší rádia fungují klasicky na FM, novější už mají DAB+ nebo se k nim dá připojit telefon přes Bluetooth. A ty úplně nejmodernější systémy podporují Apple CarPlay nebo Android Auto – tam si pak pouštíte rozhlasové aplikace přímo na displeji auta a ovládat je můžete z volantu.

Regionální frekvence pro jednotlivé kraje

Český rozhlas Radiožurnál můžete poslouchat kdekoliv v České republice. Hustá síť FM vysílačů pokrývá všechny kraje a regiony tak, abyste se k aktuálním zprávám dostali, ať jste kdekoli. Každý kraj má své vlastní frekvence, které jsou nastavené přesně tak, aby tu nejlepší kvalitu příjmu měli posluchači všude – od velkých měst až po odlehlé vesničky.

V Praze a Středočeském kraji nalaďte 99,7 MHz. Tahle nejsilnější vysílací frekvence v oblasti pokrývá nejen hlavní město, ale i velkou část okolí, takže stabilní příjem mají miliony lidí. Ve Středočeském kraji najdete ještě další vysílače na 92,6 MHz a 93,5 MHz – ty pomáhají tam, kde by signál mohl být slabší nebo rušený.

V Jihočeském kraji poslouchejte především na 91,5 MHz z Českých Budějovic. Další vysílače na 89,3 MHz a 90,5 MHz pak dolaďují signál v místech, kam se to z hlavního vysílače nedostane tak dobře – třeba kolem Českého Krumlova nebo u Třeboně. Tady je dobré pokrytí obzvlášť důležité, protože terén je rozmanitý a vesnice jsou daleko od sebe.

Jste-li v Plzeňském kraji, hlavní frekvence je 92,5 MHz vysílaná z Plzně. K tomu ještě 90,9 MHz a 88,5 MHz pro okrajové části směrem k Domažlicím a Klatovům. Karlovarský kraj funguje hlavně na 93,0 MHz, přičemž v lázeňských městech jako Karlovy Vary nebo Mariánské Lázně je signál ještě zesílený.

Ústecký kraj má díky pestré krajině složitější síť vysílačů. Hlavní frekvence 88,8 MHz pokrývá Ústí nad Labem a okolí, zatímco 91,2 MHz slouží pro severní část včetně Děčína a Teplic. V Libereckém kraji ladíte 89,9 MHz – tato frekvence funguje i v horách, v Jizerských horách a Krkonoších.

V Královéhradeckém kraji je to především 90,2 MHz, doplněná o 92,8 MHz pro oblasti Náchoda a Trutnova. Pardubický kraj poslouchá na 91,8 MHz, s podporou dalších vysílačů směrem k Chrudimi a Svitavám. Vysočina má své specifické pokrytí – frekvence 89,6 MHz a 93,2 MHz jsou přizpůsobené zdejšímu kopcovitému terénu.

Jihomoravský kraj s Brnem vysílá na 89,3 MHz, což patří mezi nejposlouchanější frekvence v regionu. Olomoucký kraj má 92,1 MHz, Zlínský kraj především 90,7 MHz. A Moravskoslezský kraj s Ostravou v centru vysílá na 91,0 MHz, přičemž 88,2 MHz pokrývá oblast Opavy a Karviné.

Online poslech a mobilní aplikace

Český rozhlas Radiožurnál už dávno není jen o klasickém rádiu v kuchyni nebo v autě. Dnes si můžete pustit vysílání prakticky odkudkoli – z gauče, z vlaku, ze zastávky autobusu, dokonce i z chaty v horách, pokud tam máte signál. Online poslech se stal pro spoustu lidí úplně přirozenou součástí dne. Stačí otevřít webové stránky Českého rozhlasu a máte přímý přenos všech stanic na dosah ruky.

Mobilní aplikace je vlastně taková kapesní rozhlasová stanice. Funguje na Androidu i iPhonech, takže si ji stáhne skoro každý. A co všechno umí? Nejen že můžete poslouchat živě, ale také si projít celý archiv pořadů, které vás zajímají, pustit si podcasty nebo si jen tak pročíst zprávy. Třeba zrovna jedete ve špičce metrem bez sluchátek – aspoň se dočtete, co se děje.

Zajímavé je, že aplikace zvládá i horší internetové připojení. Každý přece známe ta místa, kde signál skáče jak blecha – a právě tam oceníte, že přenos funguje i při slabších datech. Ovládání je jednoduché, nic složitého hledat nemusíte. Přepínání mezi stanicemi zvládnete za vteřinu a Radiožurnál jako hlavní zpravodajskou stanici najdete hned na očích.

Pro příznivce klasiky funguje samozřejmě pořád i FM vysílání. V Praze a okolí najdete Radiožurnál na frekvenci 94,6 MHz – tuhle frekvenci zná snad každý. V Brně, Ostravě nebo Plzni to pak máte trochu jinak, podle toho, kde zrovna jste a jak tam dosahují vysílače.

Když hodně cestujete, asi víte, jak otravné je neustále přelaďovat rádio. Jedete z Prahy do Brna a najednou vám signál vypadne. Jenže s online poslechem je tohle minulost – aplikace prostě běží dál, ať jste kdekoli. Prostě si pamatuje, co poslouchám, a já se o nic nemusím starat.

A co když jste zmeškali zajímavý rozhovor? Žádný problém. Archiv pořadů vám zachrání život – zpravodajství, komentáře, dokumenty, všechno tam chvíli zůstává. Třeba vás ráno bavil nějaký host a vy jste museli vyrazit do práce – večer si to klidně dohrajete. Nebo sledujete nějaké téma dlouhodobě a chcete si poslechnout víc souvislostí.

Někdy se hodí stáhnout si pořady předem. Jedete na dovolenou někam, kde je internet spíš teoretická možnost než realita? Stáhněte si třeba týdenní výběr reportáží a máte postaráno o program na cestu i na místě.

Technické parametry vysílačů a jejich umístění

Když si doma nebo v autě ladíte rádio na Radiožurnál, asi vás moc nezajímá, co všechno musí fungovat, aby se k vám signál dostal čistý a bez rušení. Jenže za tím stojí propracovaná síť vysílačů rozmístěných po celé republice, které musí pracovat jako dobře seřízený orchestr.

Hlavní vysílač Radiožurnálu najdete na pražském Cukráku, kde běží na frekvenci 91,6 MHz s pořádným výkonem 50 kilowattů. To je síla, která pokryje nejen Prahu, ale i velkou část Středočeského kraje. Zkrátka – od Mělníka až po Benešov můžete naladit svůj oblíbený pořad bez problémů.

V Brně to zase jede z Hádů na frekvenci 93,1 MHz, kde pracuje vysílač s výkonem 32 kilowattů. A pak jsou tu další stanice v Ostravě, Plzni a dalších krajských městech – každá přizpůsobená tomu, jak vypadá terén okolo a kolik lidí v okolí bydlí.

Není to ale tak, že by se vysílače jen tak postavily kam se dá. Jejich výkon se pohybuje od pár stovek wattů u těch menších lokálních stanic až po desítky kilowattů u velkých regionálních vysílačů. Záleží na tom, jakou plochu potřebujete pokrýt a jaké překážky v terénu musíte překonat.

Většinou najdete vysílače tam, kde je to nejvýš – na televizních věžích, kopcích nebo třeba na střechách vysokých budov. V horách je to ještě důležitější, protože každý kopec mezi vysílačem a vaším přijímačem může dělat problémy. Proto se hledají nejvyšší dostupné body, odkud signál doletí co nejdál.

A co se děje, když vypadne proud nebo něco selže? Každý vysílač má záložní zdroje energie, klimatizaci a systémy, které hlídají kvalitu signálu a okamžitě upozorní na jakýkoli problém. Redundance – to je v tomhle byznysu klíčové slovo. Když jeden systém vypoví službu, druhý automaticky převezme štafetu.

Samozřejmě nemůžete vysílat na jakékoli frekvenci, jak se vám zachce. Všechno musí být v souladu s mezinárodními dohodami, aby vám do toho nekecaly vysílače ze sousedních zemí. Radiožurnál používá FM stereo s technologií RDS, takže na displeji vašeho rádia vidíte nejen název stanice, ale třeba i co zrovna hraje nebo jaký pořad běží.

A protože technika jde neustále dopředu, vysílače se pravidelně udržují a modernizují. Digitalizace přináší lepší kvalitu zvuku a efektivnější využití frekvenčního spektra – takže to, co slyšíte dnes, je o parník lepší než před deseti lety.

Radiožurnál je jako tep národa - jeho frekvence musí být přesná, spolehlivá a dostupná každému, kdo chce být informován o tom, co se děje ve světě i za humny.

Vratislav Konrád

Změny frekvencí v průběhu let

Radiožurnál, hlavní zpravodajská stanice Českého rozhlasu, si za ta léta prošel pěknou řádkou změn, co se týče vysílacích frekvencí. A nebylo to jen o technickém pokroku – tyto proměny vypovídají také o politických a společenských zvratech u nás, ať už v Československu, nebo později v samostatné České republice.

Na začátku to s frekvencemi byla pěkná výzva. Posluchači museli neustále přelaďovat své přijímače podle toho, kde zrovna byli. Pamatujete si ty staré rádia se šipkou, kterou jste pomalu posunovali po stupnici? Středovlnné a dlouhovlnné vysílání tehdy vládlo éteru a Radiožurnál je využíval pro své zpravodajské pořady. Jenže kvalita příjmu? Ta byla vrtkavá. Záleželo na denní době, počasí, jak daleko jste bydleli od vysílače. Někdy jste slyšeli každé slovo křišťálově čistě, jindy se zprávy utápěly v šumu a praskání.

Když pak přišel postupný přechod na FM pásmo, byla to skutečná revoluce. Radiožurnál začal budovat síť FM vysílačů po celé republice. Nešlo to ze dne na den – proces běžel celá devadesátá léta a pokračoval i po roce 2000. Každý region dostal svou frekvenci, což znamenalo, že konečně mohl každý poslouchat zprávy pořádně, bez toho nekonečného hledání signálu.

Slovník rozhlasových frekvencí se stal něčím jako biblí pro věrné posluchače. Chtěli jste naladit Radiožurnál doma v Jihlavě? Podívali jste se do slovníku. Jeli jste na chalupu do Šumavy? Zase slovník. Obsahoval přesné informace o všech frekvencích v jednotlivých koutech země. A protože se síť vysílačů pořád rozrůstala a vylepšovala, musel se slovník neustále aktualizovat. Bylo to zvlášť důležité v době, kdy internet ještě nebyl všude a mobilní telefony sloužily jen k volání.

Další velký posun přišel se zavedením digitálního vysílání DAB+. Lepší kvalita zvuku, stabilnější příjem, žádné rušení. Zní to skvěle, že? Přesto většina lidí poslouchá Radiožurnál pořád na FM. Stalo se to prostě zvykem a ono to funguje.

Vstup do Evropské unie přinesl další vlnu změn. Bylo potřeba sladit vysílací spektrum s evropskými standardy, což znamenalo uvolnit některé frekvence pro jiné účely. Radiožurnál se musel přeladit na nové pozice. Tyto změny ale rozhlas vždy včas oznámil, takže posluchači měli dost času si svoje rádia přenastavit.

Dnes je Radiožurnál k dostání na frekvencích po celé republice. V Praze je to 91,6 MHz, v Brně 93,3 MHz, v Ostravě 90,5 MHz – každý region má své vlastní frekvence podle místních podmínek. A ten slovník frekvencí? Ten je teď online na stránkách Českého rozhlasu, kde si každý může během chvilky najít, na jaké frekvenci poslouchat právě tam, kde se zrovna nachází.

Kvalita příjmu a možné problémy

Kvalita příjmu Radiožurnálu se může hodně lišit – a za to může spousta věcí. Třeba právě teď poslouchám rádio v autě a najednou začne praskat. Znáte to? Radiožurnál vysílá na FM frekvencích, středních vlnách i v digitálním DAB+. Každý z těchto způsobů má své mouchy.

Když mluvíme o FM vysílání, největší potíž bývá prostě to, že signál někam nedoletí. Naše republika je kopcovitá – kopce a hory fungují jako přirozené bariéry pro rádiové vlny. Když jedete údolím nebo se schováte za nějaký ten kopec, můžete narazit na šum, praskání nebo signál úplně zmizí. Stalo se vám někdy, že jste jeli autem a kvalita příjmu se během pár kilometrů úplně změnila? To je přesně ono – záleží na tom, jak daleko jste od vysílače a co všechno stojí mezi vámi a ním.

Pak je tu rušení mezi stanicemi. Hlavně ve městech, kde je stanic jako máku, se frekvence občas překrývají. Nejhorší je to na okrajích dosahu vysílačů – tam se signály můžou vzájemně přebíjet. Výsledek? Slyšíte dvě stanice najednou nebo vás štve nepříjemné pískání.

Počasí taky hraje svou roli. Bouřka, pořádný liják nebo třeba teplotní inverze dokážou pěkně zamíchat s rádiovými vlnami. V noci se celkově podmínky mění – signály létají dál, což zní skvěle, jenže tím pádem vás můžou rušit stanice třeba z Polska nebo Německa, které vysílají na podobné frekvenci.

Stav vašeho rádia a antény je taky klíčový. Stará nebo rozbitá anténa je jako sluchátko s přetrženým kabelem – prostě to nebude fungovat pořádně. U autorádia si čas od času zkontrolujte, jestli je anténa v pořádku a dobře připojená. Doma zase záleží na tom, kam anténu namíříte – ideálně směrem k nejbližšímu vysílači.

Ve městě máte další problém – signál se odráží od mrakodrapů a paneláků, což vytváří takzvané vícecestné šíření. Zvuk se může zkreslovat nebo signál na chvíli vypadne. Bydlíte v paneláku? Možná jste si všimli, že v jedné místnosti rádio hraje krásně a v druhé skoro vůbec. Stačí přijímač posunout o pár metrů a najednou je to jiné.

A ještě jedna věc – elektrické rušení. LED žárovky, mikrovlnka, pračka – všechno tohle může rádio rušit. Projevuje se to různými zvukovými artefakty, které vám poslech pěkně znepříjemní. Zkuste rádio přemístit dál od spotřebičů nebo sehnat lepší stíněný kabel k anténě. Někdy pomůže i maličkost.