Tisková zpráva: příklad, který vám v roce 2026 usnadní psaní

Co je tisková zpráva a k čemu slouží

Tisková zpráva je oficiální písemné sdělení, které firma, instituce, spolek nebo jednotlivec zasílá médiím s cílem informovat veřejnost o nějaké novince, události či důležité skutečnosti. Jde v podstatě o most mezi tím, kdo má co říct, a novináři, kteří rozhodují, co se dostane k čtenářům, posluchačům nebo divákům. Právě proto by měla mít jasnou strukturu, srozumitelný jazyk a měla by obsahovat všechny podstatné informace hned na začátku, protože redaktoři často nemají čas číst dlouhé texty do detailu a rozhodují se během několika vteřin, zda zprávu použijí nebo ne.

Když se řekne tisková zpráva příklad, většina lidí si představí konkrétní ukázkový text, na kterém lze pochopit, jak má taková zpráva vlastně vypadat. Je to velmi praktický přístup, protože teorie sama o sobě často nestačí – člověk potřebuje vidět, jak se jednotlivé prvky skládají dohromady. Vzorový text ukazuje, jak by měl vypadat titulek, který musí být výstižný a zároveň natolik zajímavý, aby zaujal na první pohled. Dále ukazuje, jak se buduje takzvaný perex, tedy úvodní odstavec shrnující nejdůležitější fakta – kdo, co, kdy, kde a proč. Teprve poté následuje rozvinutí tématu s dalšími detaily, případně citace zástupce firmy nebo organizace, která zprávu vydává.

Tiskové zprávy slouží především k tomu, aby organizace mohla sama ovlivnit, jakým způsobem se o ní bude veřejně mluvit. Místo aby čekala, až si o ní novináři něco zjistí sami, poskytne jim už hotový, ověřený a strukturovaný text, ze kterého mohou čerpat. Díky tomu firmy komunikují nové produkty, změny ve vedení, výsledky hospodaření, zajímavé projekty nebo třeba společenskou odpovědnost. Instituce zase informují o změnách v zákonech, výsledcích výzkumů nebo veřejných akcích. Tiskové zprávy tak plní důležitou roli v budování důvěryhodnosti a transparentnosti, protože ukazují, že organizace komunikuje otevřeně a nemá důvod cokoliv skrývat.

Kvalitně napsaná tisková zpráva navíc pomáhá budovat vztahy s novináři. Pokud je text jasný, faktický a nepůsobí jako skrytá reklama, novináři si daný zdroj oblíbí a budou mu důvěřovat i v budoucnu. Naopak zprávy plné prázdných frází, přehnaného marketingu nebo nejasných informací mají tendenci skončit rovnou v koši. Proto je tak důležité, aby autor tiskové zprávy myslel na to, že jeho primárním cílem není chválit vlastní firmu, ale poskytnout novinářům hodnotu v podobě zajímavé a ověřitelné informace.

V dnešní digitální době navíc tiskové zprávy neslouží pouze klasickým médiím, ale často se publikují i na vlastních webových stránkách firmy, na tiskových portálech nebo se sdílejí na sociálních sítích. Díky tomu se dostávají k širšímu publiku a plní zároveň funkci obsahového marketingu. I proto je znalost toho, jak taková zpráva vypadá a jak se píše, dnes cennou dovedností nejen pro novináře, ale i pro marketéry, PR specialisty a majitele firem, kteří chtějí svou komunikaci dělat profesionálně a efektivně.

Základní struktura tiskové zprávy krok za krokem

Každá kvalitní tisková zpráva příklad, kterou si vezmete jako vzor, stojí na pevné a ověřené struktuře. Novináři nemají čas číst dlouhé texty od začátku do konce, a proto musí být zpráva postavená tak, aby čtenář pochopil podstatu sdělení už z prvních řádků. Pokud chcete napsat tiskovou zprávu, která zaujme redaktory a zvýší šanci na publikaci, je potřeba dodržet osvědčený postup, který se v praxi používá už desítky let a stále funguje i v roce 2026.

Na samém začátku stojí titulek, který musí být stručný, výstižný a zároveň natolik zajímavý, aby přiměl novináře k dalšímu čtení. Titulek by neměl obsahovat zbytečné přívlastky ani marketingová klišé – jeho úkolem je jasně sdělit, o čem zpráva pojednává. Hned pod titulkem často následuje podtitulek, který doplňuje hlavní myšlenku o další důležitý detail nebo kontext.

Následuje takzvaný lead odstavec, tedy úvodní část textu, která shrnuje odpověď na základní otázky – kdo, co, kdy, kde, proč a jak. Právě tento odstavec je klíčový, protože velká část novinářů se rozhoduje o dalším čtení právě na základě něj. Pokud lead nezaujme nebo nesdělí podstatu věci, zpráva má malou šanci na úspěch, ať už je zbytek textu sebelépe napsaný.

Po úvodním odstavci přichází tělo zprávy, kde se informace rozvíjejí a doplňují o kontext, podrobnosti a další relevantní fakta. Zde je vhodné použít i citaci od klíčové osoby, ať už jde o zástupce firmy, odborníka nebo jinou relevantní autoritu. Citace dodává textu lidský rozměr a zvyšuje jeho důvěryhodnost – redaktoři citace často přebírají přímo do svých článků, což zvyšuje šanci na doslovné publikování.

Nedílnou součástí struktury je také část s doplňujícími informacemi, kam patří statistiky, čísla, odkazy na související events nebo srovnání s předchozím vývojem. Tyto údaje by měly být vždy ověřitelné a přesné, protože nepravdivé nebo zavádějící informace mohou poškodit reputaci firmy i její vztah s médii.

Na konci tiskové zprávy se obvykle nachází tzv. boilerplate

Zcela na závěr by neměly chybět kontaktní údaje – jméno odpovědné osoby, telefonní číslo, e-mailová adresa a případně odkaz na web nebo sociální sítě. Bez těchto informací novinář nemá možnost si ověřit fakta nebo požádat o rozhovor, což výrazně snižuje šanci na publikaci.

Dodržení této struktury není samoúčelné – pomáhá autorovi udržet text přehledný, logický a snadno čitelný, což je přesně to, co novináři i čtenáři v roce 2026 očekávají.

Titulek a podtitulek musí zaujmout novináře

Titulek tiskové zprávy je bez nadsázky to nejdůležitější, co v celém dokumentu napíšete. Novinář, redaktor nebo editor médií dostává denně desítky, často i stovky tiskových zpráv do e-mailové schránky a rozhoduje se během několika vteřin, zda text otevře, přečte první odstavec, anebo ho rovnou smaže. Právě proto platí, že titulek a podtitulek musí zaujmout novináře natolik, aby pokračoval ve čtení. Pokud hledáte tisková zpráva příklad, všimněte si, že kvalitní vzory nikdy nezačínají nudným nebo obecným nadpisem typu Firma XY oznamuje novinku. Takový titulek nenese žádnou konkrétní informaci a v záplavě jiných zpráv snadno zapadne.

Dobrý titulek by měl být konkrétní, výstižný a měl by v sobě nést hlavní sdělení celé zprávy. Novinář by měl už jen z nadpisu pochopit, o čem text pojednává a proč by měl být pro jeho čtenáře relevantní. Osvědčuje se používat čísla, konkrétní fakta nebo neotřelý úhel pohledu – místo Společnost představuje nový produkt je mnohem účinnější formulace jako Česká firma spouští aplikaci, která ušetří domácnostem tisíce korun ročně na energiích. Takový titulek okamžitě naznačuje přínos pro čtenáře a dává novináři důvod, proč by o tématu měl informovat i svoje publikum.

Podtitulek pak slouží jako doplnění a rozvinutí hlavní myšlenky. Zatímco titulek musí být stručný a úderný, podtitulek má prostor přidat kontext, uvést druhou nejdůležitější informaci nebo naznačit, proč je téma aktuální právě teď. V praxi se osvědčuje, že podtitulek odpovídá na otázky, které titulek nestihl zodpovědět – tedy kdo, kdy, kde a jaký je z toho benefit pro čtenáře či uživatele. Když se podíváte na kvalitní tisková zpráva příklad z renomovaných agentur nebo velkých firem, všimnete si, že podtitulek často obsahuje i konkrétní číslo, datum nebo citaci, která dodává zprávě na důvěryhodnosti.

Je třeba mít na paměti, že novináři nejsou cílovou skupinou produktu nebo služby, o které zpráva pojednává – jsou prostředníkem k finálnímu publiku. Proto by titulek a podtitulek neměly být psány marketingovým jazykem plným superlativů, ale spíše věcně a s důrazem na novinovou hodnotu sdělení. Slova jako revoluční, jedinečný nebo bezkonkurenční novináře spíše odradí, protože působí jako reklama, nikoli jako zpravodajská informace. Mnohem lépe funguje jasné a faktické vyjádření podstaty tématu, ideálně doplněné o konkrétní data nebo srovnání, které dávají zprávě reálnou váhu a činí ji důvěryhodnou i zajímavou pro širší veřejnost.

Perex shrnuje nejdůležitější fakta na úvod

Tisková zpráva je jedním z nejstarších a stále nejúčinnějších nástrojů komunikace mezi firmou, institucí či organizací a veřejností, a právě proto se v roce 2026 stále vyplácí věnovat pozornost tomu, jak vypadá kvalitní příklad tiskové zprávy, podle kterého se lze inspirovat. Když firma nebo jednotlivec hledá tiskovou zprávu příklad, ve skutečnosti hledá vzor, jak strukturovat sdělení tak, aby zaujalo novináře, редaktory zpravodajských portálů i čtenáře, kteří si zprávu přečtou přímo na webu společnosti nebo na tiskovém portálu. Dobrý příklad ukazuje, že úspěšná tisková zpráva musí obsahovat jasný a výstižný titulek, který v několika slovech vystihuje podstatu sdělení, a hned pod ním perex, tedy krátký úvodní odstavec, který shrnuje nejdůležitější fakta ještě předtím, než se čtenář dostane k samotnému textu.

Perex má za úkol odpovědět na základní novinářské otázky – kdo, co, kdy, kde, proč a jak – a to během několika vteřin čtení. Právě proto se v redakcích i marketingových odděleních klade takový důraz na to, aby perex byl stručný, výstižný a zároveň dostatečně informativně bohatý na to, aby čtenáře přesvědčil pokračovat ve čtení celého článku. V praxi to znamená, že pokud firma oznamuje například uvedení nového produktu na trh, otevření nové pobočky, změnu vedení společnosti nebo výsledky hospodaření za uplynulé období, perex by měl v jedné až dvou větách shrnout, o co přesně jde, kdy se to stalo nebo stane, koho se to týká a proč je to relevantní pro širší veřejnost či konkrétní cílovou skupinu.

Kvalitní příklad tiskové zprávy z roku 2026 tak ukazuje, že perex není místem pro emoce, subjektivní hodnocení nebo zbytečné přívlastky, ale spíše prostorem pro strohá, ověřená fakta, která lze doložit čísly, daty nebo přímými citacemi zástupců společnosti. Novináři totiž často rozhodují o tom, zda zprávu zpracují dál, právě na základě těchto prvních několika řádků, a pokud perex nezaujme nebo je nejasný, hrozí, že se zpráva ztratí mezi desítkami dalších, které redakce denně dostávají. Z tohoto důvodu se v moderních příkladech tiskových zpráv klade důraz na to, aby perex byl psán jazykem srozumitelným i pro laickou veřejnost, bez zbytečného žargonu a odborných termínů, které by mohly čtenáře odradit. Zároveň by měl perex korespondovat s titulkem a plynule uvádět čtenáře do kontextu, který je následně rozvinut v těle zprávy, kde už je prostor pro podrobnější informace, citace, statistiky a doplňující souvislosti.

Pravidlo obrácené pyramidy v praxi

Když se řekne pravidlo obrácené pyramidy, mnoho lidí si představí něco abstraktního z učebnice žurnalistiky, ale ve skutečnosti jde o naprosto praktický nástroj, který rozhoduje o tom, zda si novinář nebo zástupce redakce vaši tiskovou zprávu vůbec přečte celou, nebo jestli skončí po prvních dvou větách v koši. Podstata je jednoduchá: nejdůležitější informace patří na začátek textu, zatímco méně podstatné detaily, kontext a doplňující souvislosti následují postupně směrem dolů. Představte si to skutečně jako obrácenou pyramidu – nejširší a nejtěžší část je nahoře, špička s nejméně podstatnými detaily je dole.

V praxi to znamená, že hned první odstavec, takzvaný lead, musí čtenáři odpovědět na klíčové otázky kdo, co, kdy, kde, proč a případně jak. Pokud si vezmeme jakýkoli tisková zpráva příklad, na kterém se dá tato technika demonstrovat, uvidíme, že úspěšné texty nezačínají dlouhým rozjezdem o historii firmy nebo obecným úvodem o situaci na trhu. Místo toho hned v úvodní větě sdělují, co se přesně stalo nebo stane – například že firma spouští nový produkt, uzavírá partnerství nebo dosáhla určitého milníku. Teprve poté následují podrobnosti, citace zástupců společnosti a širší kontext.

Tento přístup vznikl historicky z praktické potřeby novinových redakcí, které měly omezený prostor v tisku a často musely texty krátit odzadu, aniž by ztratily podstatu sdělení. Dnes, v roce 2026, kdy se drtivá většina komunikace odehrává online a čtenáři i novináři mají extrémně krátkou pozornost, je toto pravidlo ještě důležitější než dřív. Lidé skenují text očima, zastaví se u prvních řádků a rozhodnou se během pár vteřin, zda budou pokračovat.

Při psaní podle tohoto principu je užitečné si představit, že čtenář přečte jen první větu a pak text zavře. Otázka zní, zda se z té jedné věty dozví to nejpodstatnější. Pokud ano, zpráva splňuje základní požadavek obrácené pyramidy. Dobrým cvičením je napsat si nejprve celou zprávu klasicky, s pomalým rozjezdem, a poté fyzicky přesunout nejdůležitější informaci úplně nahoru. Často se ukáže, že věta, která byla původně schovaná někde uprostřed textu, je ve skutečnosti tou nejsilnější a nejzajímavější částí celého sdělení.

Kromě prvního odstavce se pravidlo promítá i do struktury celého textu. Druhý a třetí odstavec by měly rozvíjet hlavní myšlenku, doplnit ji o čísla, citace představitelů firmy nebo odborníků a širší souvislosti. Teprve poslední části textu mohou obsahovat obecnější informace o společnosti, její historii nebo doplňující kontaktní údaje. Díky tomu může editor nebo novinář text v případě potřeby zkrátit odspodu, aniž by tím zprávu poškodil, protože klíčové sdělení zůstává nedotčené na svém místě nahoře.

Citace mluvčího nebo vedení firmy

„Když jsme před časem řešili, jak vlastně má vypadat srozumitelná a dobře strukturovaná tisková zpráva, uvědomili jsme si, že mnoho firem – zejména menších a začínajících – tápe hned na začátku,“ říká Jana Kovářová, ředitelka komunikační agentury, která se dlouhodobě věnuje mediálnímu poradenství. „Proto jsme se rozhodli připravit konkrétní tiskovou zprávu příklad, na které si každý může ukázat, jak má text vlastně vypadat, co v něm nesmí chybět a čeho se naopak vyvarovat.“

Podle jejích slov je největší chybou, které se firmy dopouštějí, přílišná reklamní rétorika. „Tisková zpráva není inzerát. Je to informační sdělení pro novináře, kteří hledají fakta, ne prázdná superlativa. Pokud chceme, aby nás média brala vážně, musíme jim nabídnout obsah, který má zpravodajskou hodnotu,“ dodává Kovářová.

Podobný názor sdílí i Petr Nováček, tiskový mluvčí jedné z předních českých technologických firem, který se problematice psaní tiskových zpráv věnuje již více než deset let. „Vzorová tisková zpráva příklad by měla obsahovat jasný titulek, výstižný perex a strukturovaný text, který odpovídá na základní otázky – kdo, co, kdy, kde, proč a jak,“ vysvětluje Nováček. „Bez tohoto základního rámce se text snadno rozplyne a novinář ho jednoduše přehlédne mezi desítkami dalších zpráv, které denně dostává do redakční pošty.“

Nováček zároveň zdůrazňuje, že i formální stránka textu hraje důležitou roli. „Mnoho lidí podceňuje grafickou úpravu a strukturu odstavců. Přitom právě přehlednost a stručnost rozhodují o tom, zda si zprávu novinář vůbec přečte celou, nebo ji po prvních dvou větách odloží,“ říká.

Marie Dvořáková, konzultantka pro firemní komunikaci, doplňuje, že kvalitní ukázka tiskové zprávy může firmám ušetřit spoustu času i peněz. „Když má firma k dispozici funkční šablonu, nemusí pokaždé vymýšlet kolo znovu. Stačí se řídit osvědčeným vzorem a přizpůsobit obsah konkrétní situaci,“ vysvětluje Dvořáková. „Právě proto doporučujeme klientům, aby si prošli reálné příklady z praxe a inspirovali se tím, jak úspěšné firmy komunikují své novinky, produkty nebo změny ve vedení.“

Podle Dvořákové je také důležité, aby zpráva obsahovala citaci vedení firmy, protože tím text získává na důvěryhodnosti a lidském rozměru. „Novináři i čtenáři ocení, když ve zprávě zazní autentický hlas člověka, který za danou informací stojí. Citace by měla být stručná, výstižná a měla by nést určitou přidanou hodnotu, nikoli jen opakovat to, co už bylo řečeno v textu,“ uzavírá.

Všichni oslovení odborníci se shodují, že dobře zpracovaná tisková zpráva příklad je pro firmy cenným nástrojem, jak si vybudovat profesionální obraz v očích médií i veřejnosti, a to zejména v době, kdy je pozornost novinářů i čtenářů velmi omezená.

Kontaktní údaje pro média na konci

Na konci každé tiskové zprávy by nikdy neměly chybět kontaktní údaje pro média – tato zdánlivá maličkost totiž rozhoduje o tom, jestli se váš text vůbec dostane k novinářům a jestli s vámi budou ochotni dále komunikovat. Když si vezmeme jakýkoli tiskové zprávy příklad, na který narazíme v odborných publikacích nebo v databázích vzorových dokumentů, vždy tam najdeme jasně oddělený blok s kontaktními informacemi umístěný na samém konci textu, obvykle pod třemi pomlčkami nebo nadpisem „Kontakt pro média“.

Novinář, který dostane zajímavou zprávu, ale nenajde v ní žádný způsob, jak si ověřit fakta nebo si domluvit rozhovor, ji s vysokou pravděpodobností odloží a už se k ní nevrátí. Proto je nezbytné uvést celé jméno kontaktní osoby, její pracovní pozici ve firmě nebo organizaci, telefonní číslo, na kterém je skutečně dostupná, a funkční e-mailovou adresu. Pokud firma spolupracuje s PR agenturou nebo má samostatné oddělení komunikace, měl by tam být i tento kontakt jako alternativa, protože ne každý novinář chce jednat přímo s vedením společnosti.

V praxi se osvědčuje uvádět dvě kontaktní osoby – jednu z řad vedení nebo odborného útvaru, která dokáže zodpovědět věcné otázky týkající se obsahu zprávy, a druhou z marketingového nebo komunikačního oddělení, jež zajišťuje organizační záležitosti, jako jsou fotografie, loga nebo doplňkové materiály. Tento dvojitý kontakt významně zvyšuje šanci, že novinář zastihne někoho, kdo mu rychle a kompetentně odpoví, což je v uspěchaném redakčním prostředí naprosto klíčové.

Kromě jména a telefonu je vhodné doplnit také název společnosti, případně odkaz na její oficiální webové stránky, kde novinář najde další podklady, tiskové materiály nebo fotobanku ke stažení. Mnoho zkušených tiskových mluvčích doporučuje uvádět i pracovní dobu, kdy je kontaktní osoba dostupná, případně poznámku, že v naléhavých případech lze volat i mimo standardní hodiny. Tento detail sice působí drobně, ale v realitě uzávěrek a rychlých redakčních rozhodnutí dělá velký rozdíl.

Neméně důležité je udržovat tyto údaje aktuální – pokud se ve firmě změní kontaktní osoba, telefonní číslo nebo e-mailová adresa, je nutné to promítnout do všech budoucích tiskových zpráv, jinak hrozí, že novinář narazí na neplatný kontakt a celou komunikaci vzdá. Právě proto je kontrola a aktualizace kontaktních údajů jednou z rutinních povinností každého, kdo má na starosti PR komunikaci firmy nebo instituce.

Souhrnně řečeno, kvalitní a přehledný kontaktní blok na konci tiskové zprávy není jen formalitou, ale funkčním nástrojem, který propojuje firmu s médii a umožňuje, aby se informace skutečně dostala k veřejnosti prostřednictvím novinářského zpracování.

Příklad tiskové zprávy pro produktovou novinku

Když firma připravuje uvedení nového produktu na trh, tisková zpráva patří mezi nejúčinnější nástroje, jak informaci dostat k novinářům, blogerům i širší veřejnosti. Aby byla zpráva funkční, musí mít jasnou strukturu a měla by odpovídat na základní otázky – kdo, co, kdy, kde, proč a jak. Ukažme si tedy konkrétní příklad, jak by mohla vypadat tisková zpráva pro produktovou novinku, a rozeberme si jednotlivé části, které by v ní neměly chybět.

Nadpis by měl být stručný, výstižný a měl by okamžitě naznačit, o čem zpráva je. Například: „Společnost XY uvádí na trh novou generaci chytrých hodinek s pokročilým sledováním zdraví“. Hned pod nadpisem následuje perex, tedy krátký odstavec shrnující nejdůležitější informace. V něm by mělo zaznít, co přesně firma uvádí, kdy produkt vstupuje na trh a jaká je jeho hlavní výhoda oproti konkurenci. Perex by měl být napsán tak, aby si čtenář i bez čtení celého textu odnesl podstatu sdělení.

Samotné tělo tiskové zprávy pak rozvíjí informace z perexu do větší hloubky. Zde je vhodné popsat, jaké konkrétní funkce produkt nabízí, jaký problém řeší a proč by měl zákazníky zajímat. Například: „Nové hodinky disponují senzorem pro měření okysličení krve, pokročilou analýzou spánku a baterií s výdrží až deset dní na jedno nabití. Díky spolupráci s předními kardiology byl vyvinut i unikátní algoritmus pro včasné odhalení nepravidelného srdečního tepu.“ Tento typ konkrétních detailů dodává zprávě věrohodnost a ukazuje, že produkt přináší reálnou hodnotu.

Nedílnou součástí kvalitní tiskové zprávy je také citace klíčové osoby z firmy, nejčastěji generálního ředitele nebo vedoucího produktového týmu. Citace by měla působit autenticky a měla by vyjadřovat vizi či motivaci za vznikem produktu. Příklad: „Naším cílem bylo vytvořit zařízení, které nejen měří data, ale skutečně pomáhá lidem porozumět jejich zdraví,“ uvedl ředitel společnosti. Taková citace dodává textu lidský rozměr a zvyšuje důvěryhodnost celého sdělení.

Dále by tisková zpráva měla obsahovat informace o dostupnosti produktu, tedy kdy a kde si jej zákazníci mohou pořídit, jaká je jeho cena a zda existují nějaké speciální nabídky při uvedení na trh. Neméně důležitá je i sekce takzvaného „boilerplate“, tedy krátkého odstavce o samotné společnosti, jejím zaměření a historii, který se obvykle umisťuje na konec textu.

Na závěr by neměl chybět kontakt na osobu, která poskytuje mediální komunikaci, včetně jména, funkce, e-mailu a telefonního čísla, aby novináři mohli v případě zájmu snadno získat další informace nebo domluvit rozhovor. Dobře zpracovaná tisková zpráva tak dokáže nejen informovat, ale i vzbudit zájem médií a přispět k úspěšnému uvedení produktu na trh.

Dobrý příklad tiskové zprávy není ten, který zní nejlépe, ale ten, který novináři pomůže napsat článek bez jediného telefonátu navíc.

Bohumil Kadeřábek

Příklad tiskové zprávy pro firemní událost

Když se řekne tisková zpráva příklad, firmy si nejčastěji představí právě tento typ dokumentu – oznámení o konání firemní akce, konference nebo oslavy výročí. Tento žánr je v praxi PR agentur i interních marketingových oddělení nejčastěji používaný, protože firemní události generují přirozený zájem médií a zároveň nabízejí prostor pro budování značky. Ukažme si tedy, jak by taková zpráva mohla vypadat v roce 2026, kdy se firmy stále více zaměřují na hybridní formáty akcí kombinující fyzickou účast s online přenosem.

Představme si smyšlenou situaci: společnost XYZ Solutions oznamuje svou výroční konferenci, která se bude konat v Praze. Tisková zpráva by mohla začínat takto: „Společnost XYZ Solutions pořádá 15. října 2026 svou pátou výroční konferenci s názvem Budoucnost technologií, která se uskuteční v Kongresovém centru Praha.“ Tento úvodní odstavec obsahuje všechny klíčové informace – kdo, co, kdy a kde – a čtenář i novinář má okamžitě jasno, o čem zpráva pojednává.

Následující odstavec by měl rozvést kontext a důležitost akce. Mohl by znít přibližně takto: „Konference přiláká více než pět set účastníků z řad odborné veřejnosti, zástupců startupů i etablovaných korporací. Hlavním tématem letošního ročníku bude umělá inteligence v praxi a její dopad na malé a střední podniky.“ Zde je důležité zmínit konkrétní čísla, témata a přidanou hodnotu, kterou akce přináší, protože právě tyto detaily rozhodují o tom, zda si zprávu médium vybere ke zveřejnění.

Nezbytnou součástí je také citace zástupce společnosti. Typicky se používá výrok generálního ředitele nebo marketingového ředitele, například: „Věříme, že letošní konference přinese účastníkům praktické nástroje a inspiraci pro digitální transformaci jejich firem,“ uvedl fiktivní ředitel společnosti. Citace dodává zprávě lidský rozměr a zvyšuje její důvěryhodnost, protože ukazuje, že za oznámením stojí konkrétní osoba s jasnou vizí.

Dále by tisková zpráva měla obsahovat praktické informace pro novináře a veřejnost – tedy jak se na akci zaregistrovat, zda je vstup zdarma nebo zpoplatněný, a kde najít doplňující materiály. Tento typ informací bývá umístěn ke konci textu, protože hlavní sdělení musí být na začátku podle principu obrácené pyramidy.

Na závěr se obvykle připojuje krátký odstavec „O společnosti“, který stručně představuje firmu, její historii a zaměření, a kontaktní údaje na tiskového mluvčího nebo PR oddělení. Tento model struktury – úvod, kontext, citace, praktické informace a závěrečné O společnosti – tvoří základní kostru, kterou lze použít při psaní jakékoli tiskové zprávy o firemní události, ať už jde o produktový launch, oslavu výročí nebo charitativní akci pořádanou firmou v roce 2026.

Časté chyby při psaní tiskové zprávy

Když se podíváme na konkrétní tisková zpráva příklad, které kolují firmami nebo se objevují v online šablonách, často narazíme na stejné nedostatky, které se opakují bez ohledu na velikost společnosti nebo obor podnikání. Jednou z nejčastějších chyb je přehnaně reklamní tón, kdy autor zapomíná, že tisková zpráva má informovat novináře a veřejnost, nikoli je přesvědčovat jako klasický reklamní text. Novináři jsou na podobné formulace citliví a takový text velmi pravděpodobně skončí v koši, aniž by ho někdo dočetl do konce.

Další problém představuje chybějící nebo nekvalitní titulek. Titulek by měl výstižně shrnout podstatu sdělení a zároveň vzbudit zájem, ale mnoho firem místo toho volí obecné a nezáživné formulace, které nikoho nezaujmou. Pokud se podíváte na jakýkoliv fungující tisková zpráva příklad, všimnete si, že titulek je vždy jasný, konkrétní a obsahuje to nejdůležitější sdělení hned na první pohled.

Velmi rozšířenou chybou je také opomíjení takzvané obrácené pyramidy, tedy struktury, kde nejdůležitější informace přicházejí hned na začátku a méně podstatné detaily následují postupně. Řada autorů naopak začíná historií firmy nebo dlouhým úvodem, než se dostane k podstatě sdělení, což čtenáře i novináře odrazuje. Pokud čtenář musí procházet několik odstavců, než pochopí, o čem zpráva vlastně je, ztrácí zájem a text odloží.

Nezanedbatelným problémem bývá i nedostatek konkrétních dat a faktů. Tiskové zprávy plné vágních formulací typu výrazně jsme zlepšili nebo přinášíme revoluční řešení bez uvedení konkrétních čísel, dat nebo kontextu působí nevěrohodně. Novináři i čtenáři ocení, když jsou tvrzení podložena měřitelnými údaji, srovnáním nebo alespoň jasným vysvětlením, v čem spočívá přínos zprávy.

Časté jsou také gramatické a stylistické chyby, které snižují důvěryhodnost celého sdělení. Text plný překlepů, nesourodých vět nebo nesprávné interpunkce působí neprofesionálně a může poškodit pověst firmy, i když je samotný obsah zprávy zajímavý. Stejně tak se často zapomíná na kontaktní údaje pro novináře, kteří by chtěli zprávu doplnit o další informace nebo si domluvit rozhovor.

Mnoho autorů také podceňuje důležitost citace relevantní osoby, tedy vyjádření někoho z vedení firmy nebo odborníka, který dodá zprávě lidský rozměr a autenticitu. Bez citace text často působí strojově a chladně. Dalším nešvarem je přílišná délka textu, kdy se autor snaží zmínit úplně všechno, místo aby se soustředil na jedno hlavní sdělení a ostatní informace nechal na doplňující materiály nebo webové stránky firmy.

Nástroje a šablony pro rok 2026

V roce 2026 se hledání kvalitního nástroje pro tvorbu tiskové zprávy neobejde bez toho, aby si redaktor nebo firemní komunikátor prošel několik ověřených šablon a inspiroval se konkrétním tisková zpráva příklad, na kterém pochopí strukturu i logiku sdělení. Není žádným tajemstvím, že mnoho firem stále sahá po zastaralých formátech z minulého desetiletí, které dnes působí těžkopádně a nezaujmou ani novináře, ani čtenáře na sociálních sítích. Proto se letos klade důraz na to, aby šablony byly nejen přehledné, ale také flexibilní – snadno upravitelné pro různá média, od klasických zpravodajských portálů až po firemní blogy a newslettery.

Základem každé použitelné šablony zůstává jasně definovaný titulek, poutavý perex a strukturované tělo textu, které odpovídá na klíčové otázky kdo, co, kdy, kde a proč. Právě díky konkrétnímu tisková zpráva příklad si lze ověřit, zda daný vzor skutečně funguje v praxi a zda odpovídá aktuálním nárokům novinářů, kteří dnes preferují stručnost a faktickou přesnost před zbytečnou reklamní rétorikou. Mnoho redakcí a PR agentur proto v roce 2026 pracuje s digitálními knihovnami šablon, které lze snadno přizpůsobit konkrétnímu oboru – ať už jde o technologické novinky, kulturní akce, nebo firemní změny ve vedení.

Velkou roli hraje i to, jakým způsobem je tisková zpráva prezentována online. Čím dál více firem vytváří přehledné adresáře a katalogy vzorových textů, které slouží jako inspirace pro nové zaměstnance marketingových oddělení i pro malé podnikatele, kteří si chtějí zprávu napsat sami bez pomoci agentury. Takový directory obsahuje nejen samotné šablony, ale často i praktické tipy, jak text formátovat pro různé kanály – tiskové zprávy určené novinářům se totiž liší od těch, které se publikují přímo na webu firmy nebo sdílejí na LinkedIn.

Nástroje pro rok 2026 také čím dál častěji zohledňují potřeby SEO a čitelnosti pro čtenáře, kteří tráví čas na mobilních zařízeních. Šablony proto obsahují kratší odstavce, jasně oddělené sekce a doporučení pro použití klíčových slov, aniž by text ztratil přirozenost a novinářskou hodnotu. Díky tomu je snazší najít tisková zpráva příklad, který skutečně odpovídá aktuálním standardům, a nikoliv zastaralým postupům, jež se ještě před pár lety považovaly za samozřejmost.

V praxi se ukazuje, že kombinace kvalitního textového vzoru, přehledného adresáře šablon a znalosti aktuálních trendů v komunikaci vytváří silný základ pro úspěšnou tiskovou zprávu. Firmy, které tento přístup zvládnou, mají mnohem větší šanci zaujmout novináře i širokou veřejnost, a to i v době, kdy je pozornost čtenářů rozptýlena mezi desítky digitálních kanálů a formátů.

Tipy pro distribuci tiskové zprávy médiím

Když už máte k dispozici kvalitní tiskovou zprávu příklad, podle kterého jste si sestavili vlastní text, samotné psaní je jen polovina práce. Druhá polovina, často podceňovaná, spočívá v tom, jak zprávu dostat ke správným lidem ve správný čas a ve správné podobě. I dokonale napsaná tisková zpráva zapadne, pokud skončí v koši novináře, který se jí ani nestihl podívat na předmět e-mailu.

První zásadou je výběr relevantních médií a konkrétních novinářů, nikoliv plošné rozesílání na stovky kontaktů bez rozmyslu. Redaktoři si rychle všimnou, když dostávají zprávy, které vůbec neodpovídají zaměření jejich rubriky, a takový přístup poškozuje pověst firmy i PR oddělení do budoucna. Mnohem efektivnější je sestavit si menší, ale pečlivě vybraný seznam kontaktů, kteří se dlouhodobě věnují danému oboru, ať už jde o technologie, finance, zdravotnictví nebo regionální dění.

Druhým důležitým bodem je personalizace oslovení. Obecné Vážený pane/paní působí neosobně a snadno signalizuje hromadnou rozesílku. Osloví-li novináře jménem a stručně vysvětlíte, proč je téma pro jeho čtenáře zajímavé, výrazně tím zvyšujete šanci, že zprávu vůbec otevře. Stejně tak pomáhá, pokud v úvodním e-mailu shrnete v jedné až dvou větách hlavní sdělení, aniž by musel novinář otevírat přílohu nebo proklikávat odkaz.

Neméně podstatné je načasování distribuce. Zprávy odeslané v pozdních večerních hodinách, o víkendech nebo těsně před svátky mají mnohem menší šanci na zveřejnění, protože redakce v tu dobu buď nefungují v plném obsazení, nebo se soustředí na jiný obsah. Ideální je zpráva v ranních hodinách všedního dne, kdy si novináři procházejí poštu a plánují obsah na daný den.

Formát zprávy by měl odpovídat standardům, jaké najdete v každém kvalitním tisková zpráva příklad, tedy přehledná struktura, výstižný titulek, kontaktní údaje na konci a případně i doplňkové materiály jako fotografie, loga nebo krátké video, které novinářům ušetří čas při přípravě vlastního článku.

Nezapomínejte také na následnou komunikaci. Krátký a zdvořilý telefonát nebo e-mail den až dva po odeslání zprávy, ve kterém se zeptáte, zda materiál dorazil a zda má novinář zájem o doplňující informace, často rozhoduje o tom, jestli se téma dostane do publikace. Nikdy by však neměl působit vlezle nebo naléhavě.

Konečně je vhodné sledovat, jaké zprávy měly úspěch a proč, a tyto poznatky si systematicky zaznamenávat pro příští distribuci, protože každá zkušenost pomáhá nastavit efektivnější strategii pro budoucí spolupráci s médii.